Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Ptáci žijící v Poděbradech - galerie fotografií a informací

zobrazit všechny reportáže

Příběh Krahujce
Tiše sedím v hustém větvoví a číhám na kořist. Už mám hlad, potřebuji něco ulovit. Jsem přece hbitá a obratná. Proč se mi tedy dnes nic nedaří? Vrabčáci jsou příliš ostražití. Teď se něco kousek ode mě pohnulo. To byl jen vítr. Načechrává mi peří. Pohupuji se na větvi, která se ve větru ohýbá. Jsem trpělivá. Má chvíle přijde.
Teď. Jako blesk se proplétám mezi větvemi, vlétám do křoví, letím nízko nad zemí. Díky mému dlouhému ocasu dokážu rychle manévrovat. Kořist se snaží uniknout. Zvyšuji rychlost. Bum. Rána.
Au, příšerná bolest v hlavě. Co se děje? Nevidím.

Krahujec je dravý pták, kterého bych tedy ve městě rozhodně nečekala.
A představte si, přesto tu s námi žije a loví tu. Málokdo si ho všimne. Jak uvádí moudré weby, kopíruje totiž při letu terén, stromy, ploty, auta, střechy, tak ho téměř nevnímáme.
Moje první setkání s krahujcem. Je prosinec. V části kryté Libenského kolonády jsme připravovali peklo a nebe na Vánoční Symfonii v pohybu. Ozvala se velká rána. Vyšla jsem se podívat z kopule a hned jsem ho viděla. Na zemi kousek ode mě seděl nádherný pták. Bylo jasné, že při letu narazil do skla, které dělí krytou kolonádu na dvě části. Kolemjdoucí paní se také zastavily a uvažovaly, zda to není poštolka. Poštolku znám, vím, jak vypadá, ta to nebyla.
Chvíli jsme ptáka pozorovali. Měl silné žluté pařáty, velký zobák, krásně zbarvené peří. Nehýbal se. U zobáku se mu objevila krev. Pták si lehl na zem. Rozhodli jsme se zavolat na Huslík a požádat o radu. Všichni poděbraďáci vědí, co Huslík je. Ale pro přesnost, jedná se o ekocentrum, které se zaměřuje na enviromentální vzdělávání škol a veřejnosti. Kromě toho zde funguje i záchranná stanice.
Poradili nám, abychom ptáka uložili do krabice a přikryli látkou, aby byl v klidu a temnu. Domluvili jsme se, že ho vezmeme do DDM Symfonie a někdo z Huslíku si ho vyzvedne. Kolegyně Dana, velká milovnice zvířat, už připravila krabici a potřebnou látku. V ten okamžik se pták zvrátil na záda, roztáhl v křeči křídla a silné pařáty. Za několik vteřin se uvolnil a zůstal nehybný. Dana ho popadla a uložila do krabice, ale bylo jasné, že pták je mrtvý.
Z DDM jsme opět volali do Huslíku a domluvili se, že pošleme fotky, abychom se dozvěděli, o jakého ptáka se jedná.
Tak zemřela samice krahujce. Krásný, zdravý pták.

Krahujec obecný je chráněn v České republice jako silně ohrožený druh.
Samice je zřetelně větší než samec, zbarvením se podobá jestřábu lesnímu. Potravou krahujce jsou především drobní ptáci. Obývá lesní porosty, zejména jejich okraje, i menší lesíky v polích, stále častěji hnízdí ve městech.
Je to malý dravec se srdcem bojovníka. Svou kořist pronásleduje rychle, nebojácně a bezhlavě.
To se mu občas stává osudným. Z deseti krahujců, kteří narazí do překážky, např. do skla, plotu nebo větve, jich osm umírá.

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krahujec_obecn%C3%BD
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2001/Cervenec---2001/Nekolik-slov-pro-krahujce
https://www.zayferus.cz/fotogalerie-zayferus-nasich-42-druhu-nepouzivame-cizi-fotografie/11-krahujec-obecny-dravci-zayferus
https://temata.rozhlas.cz/krahujec-obecny-7970689
Fotografie: soukromý archiv

       

Ptáci a skla

Proč vlastně ptáci do skel narážejí? Které plochy jsou nejnebezpečnější? Jak pomoci? Zajímají vás odpovědi na tyto otázky. Zde se je dozvíte.

 

PTÁCI ŽIJÍCÍ V PODĚBRADECH

23. 3. - 20. 4. 2021 výstava fotografií ptáků žijících v Poděbradech v prosklené části Libenského kolonády. Děkujeme všem autorům za poskytnuté fotografie.

Níže se můžete seznámit s ptáky, kteří žijí v Poděbradech, něco se o nich dozvíte a můžete si poslechnout i jejich hlasy.

 

Brhlík lesní

Hnízdí v dutinách stromů i ve zdejším parku. Využívá dutiny vybudované šplhavci. Pokud je vletový otvor příliš velký, zalepí ho hlínou se slinami. Hmyzí potravu hledá na kmeni stromu většinou hlavou dolů.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/brhlik-lesni-7970604

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Foto: Petr Vreštiak

 

Čáp bílý

Hnízdění čápů bílých na lidských obydlích je doloženo už od středověku. Hnízdí jednotlivě nebo ve volných koloniích v otevřené zemědělské krajině s přístupem k bažinatým říčním břehům, mokřadům a zaplavovaným územím. Na hnízdiště obvykle jako první přilétá koncem března nebo začátkem dubna samec, který obsazuje pokud možno loňské hnízdo a hájí ho před ostatními samci. Po příletu samice se na něm oba ptáci zdraví hlasitým klapáním zobákem.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/cap-bily-7970700

Foto: Honza Pánek



Červenka obecná

V České republice patří mezi 15 nejběžnějších ptáků. Na tváři má nápadnou oranžovo-červenou náprsenku, podle které získala své jméno. Poměrně hojná. Zpěv s řadou trylků. Nejaktivnější je za šera. Nejraději hrabe ve spadaném listí a hledá hmyz, pavouky a červy. 

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/cervenka-obecna-7970608

Foto: Renata Dědková

Foto: Luboš Vaněk

 

Čížek lesní

Tlustostěnné hnízdo si staví v korunách jehličnanů. Živí se semeny smrku, břízy a olše. Je to malý druh pěvce z čeledi pěnkavovitých, který zpívá po celý rok, často i ve skupinách. Na podzim a v zimě se sdružuje v menších hejnech, kde je zachována jasně stanovená hierarchie. Při hledání potravy často visí hlavou dolů. Dospělého samce od samičky poznáte na první pohled, liší se svým zbarvením.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/cizek-lesni-7970705

Foto: Petr Vreštiak

Foto: Klára Jirásková

 

Drozd zpěvný

Hojný v lesích a parcích. Hlasitý zpěv s opakujícími se motivy. Vejce jsou modrá červenohnědě skvrnitá.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/drozd-zpevny-7970611

Foto: Luboš Vaněk



Drozd kvíčala

Má šedou hlavu a tónovaný spodek těla. Za letu se ozývá „šak, šak.“ Byl loven a dnes je chráněný.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/drozd-kvicala-7970665

Foto: Luboš Vaněk

 

Holub domácí

Je to společenský pták, žije v hejnech a hnízdí v koloniích. Je to výborný letec. Při sezení na vejcích a v péči o mláďata se holub a holubice pravidelně střídají. V umění bývá holubice symbolem míru nebo naděje.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/holub-domaci-7970709

Foto: Honza Pánek

 

Holub hřivnáč

S délkou těla 38-43 cm je největším druhem holuba ve střední Evropě. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci nemají světlou skvrnu po stranách krku.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/holub-hrivnac-7970716

Foto: Honza Pánek



Hrdlička zahradní

Kolem jasně červeného oka se táhne úzký bílý proužek. Jejím nejvýraznějším znakem je však černý, bíle lemovaný pruh na krku, díky kterému získala svůj název v mnoha světových jazycích. 

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/hrdlicka-zahradni-7970721

Foto: Renata Dědková

 

Kachna divoká

Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samička není tak pestře zbarvena jako sameček (kačer). Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, která je chrání před vlhkem a chladem. Svoje peří si mastí tukem, aby nepronikla peřím žádná voda. Mazová žláza produkuje tuk. Kachna ho vytlačí zobákem a roztírá po peří. Na vodě kachnu nadnáší vzduch. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/kachna-divoka-7946599

Foto: Honza Pánek

 

Kalous ušatý

V Poděbradech častá sova projevující se houkáním. Hnízdí v lázeňském parku a větších zahradách. Využívá opuštěná hnízda krkavcovitých a dravců. Živí se převážně hraboši.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/kalous-usaty-7970741

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Poznáme ho podle oranžových očí a hnědého a černého zbarvení s charakteristickým prodlouženým opeřením kolem ušních otvorů, díky kterému získal svůj název v mnoha světových jazycích. V České republice jde o jednu z nejrozšířenějších sov vůbec.

Foto: Lukáš Máčalík

 

Konopka obecná

Má ráda otevřenou krajinu, často v nížinách. Potravu si hledá v keřích a na zemi. Vídat ji můžeme v párech nebo po hnízdění v malých skupinkách.

Hlas: Konopka obecná | Témata (rozhlas.cz)

Foto: Luboš Vaněk



Konipas bílý

Je „jen černobílý, ale velice dobře rozpoznatelný. Často je vidět na zemi při pobíhání, jakoby stále neposedný kývá dlouhým ocáskem.

Hlas: Konipas bílý | Témata (rozhlas.cz)

Foto: Luboš Vaněk

 

Kormorán velký

Za letu vypadá jako černý kříž. Zobák prozrazuje jeho specializaci na lov ryb. Plavou se zobákem namířeným šikmo vzhůru. Nemá tukové žlázy, proto sedává na větvích s roztaženými křídly a suší si je.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/kormoran-velky-7946619

Foto: Petr Vreštiak



Kos černý

Známý pták z našich zahrad. Kdysi žil většinou v lesích, ale udržované zahrady a parky mu nabízejí nejen vhodné hnízdní příležitosti, ale i dostatek potravy v udržovaných trávnících. V létě na zahradě určitě nepohrdne malým koupalištěm.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/kos-cerny-7970601

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Foto: Honza Pánek

Dospělý samec je matně černý s oranžově žlutým zobákem a žlutým kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí. Velká část populace kosa černého se začala stahovat do měst už od druhé poloviny 19. století. Důvodem je nejen širší nabídka potravy, ale také lepší mikroklima k přezimování. Hnízdí vysoko v jehličnatých stromech. Potravou jsou bukvice, semena a hmyz. Kos černý se dožívá až 20 let.

Foto: Hana Erlebachová

   

Foto: Luboš Vaněk

  

Krahujec obecný

Menší dravec živící se zejména malými ptáky. Využívá momentu překvapení ze skrytu keřů a stromů. V Poděbradech někdy překvapí hosty na krmítku.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/krahujec-obecny-7970689

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Sameček má na hrudi červenohnědé příčné pruhy, samička má pruhy šedé. Krátká křídla jsou zaoblená. Obratný letec, který rád loví mezi stromy a křovinami. Svou kořist pronásleduje a drobné ptáky uloví v letu. Stále častěji hnízdí v lesoparcích.

Foto: Luboš Vaněk

 

Králíček obecný

Náš nejmenší pták se žlutou čepičkou. Čtyři králíčci váží stejně jako jeden normální dopis. Dává přednést jehličnatým stromům a parkům s koniferami. Na větvích sbírá drobný hmyz.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/kralicek-obecny-7970751

Foto: Luboš Vaněk


Krutihlav obecný

Jeho zbarvení mu pomáhá být málokdy spatřen. Má rád listnaté lesy, parky, sady. Jeho oblíbenou potravou jsou mravenci.

Hlas: Krutihlav obecný | Témata (rozhlas.cz)

 Foto: Luboš Vaněk

 

 

Labuť velká

Původně byly labutě tažné. Dnes u nás přezimují na nezamrzajících řekách. Při přistání na vodě vysunují dopředu nohy s roztaženými černými prsty. Živí se rostlinami, které loví z hloubky jednoho metru. V mimo hnízdní době se rády dají krmit kolemjdoucími. Hnízdící labutě tvrdě brání své území.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/labut-velka-7946635

Foto: Honza Pánek

   

Foto: Petr Vreštiak

 

Ledňáček říční

Létající drahokam hnízdící na březích vod. Jeho let blízko hladiny je typicky rychlý a přímý. Ze stálých pozorovacích bodů se vrhá střemhlav do vody pro malé rybky. Hnízdící komůrka bývá vystlána pouze kůstkami. Spatřit ho můžete u Jezera, na Skupici i u Labe.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/lednacek-ricni-7970759

Foto: Petr Vreštiak



Lejsek bělokrký

Jeho územím bývají vzrostlé listnaté lesy, zahrady s velkými stromy, parky, sady. Někdy se páří i s Lejskem černohlavým. Často loví v letu.

Hlas: Lejsek bělokrký | Témata (rozhlas.cz)

Foto: Luboš Vaněk



Lejsek šedý

Sedává na vyvýšených místech. Vylétá za hmyzem a umí se v letu třepotat na místě.

Hlas: Lejsek šedý

Foto: Luboš Vaněk

 

Pěnice černohlavá

V Poděbradech je to nejčastější pěnice. Často je ukrytá ve větvích, odkud sameček hlasitě zpívá. Přezimuje většinou ve Středomoří.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/penice-cernohlava-7970777

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Samička má černou čepičku a sameček hnědou. Zpěv začíná cvrlikáním a končí flétnovým tlukotem. Žije v podrostu lesů a zarostlých zahradách a v parcích.

Foto: Luboš Vaněk

 

Pěvuška modrá

Zdržuje se nízko při zemi, v křovinách a pod stromy. Nápadní bývají pouze zpívající samci, kteří často sedávají na vyvýšených místech. Hnízdo z mechu, tenkých větviček a suchých trav obvykle dobře ukryté v hustých keřích nebo na jehličnatých stromech v zahradách a parcích.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/pevuska-modra-7970783

Foto: Miloš Kovář



Polák chocholačka

Naše nejhojnější potápivá kachna s charakteristickou chocholkou, díky které získal svůj název, samice je bez typické výrazné chocholky. Preferuje vodní plochy s dostatečně hustým porostem, v zimě se často objevuje na parkových jezírcích.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/polak-chocholacka-7970674

Foto: Honza Pánek



Poštolka obecná

Potravu tvoří především různí hlodavci, nepatrně jsou zastoupeni další drobní obratlovci a hmyz. Pokud se v potravě objevují jiní ptáci, jedná se především o mláďata pěvců. S poštolkou se se můžeme v zimě setkat i v blízkosti krmítek, kde čeká na svou kořist. 

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/postolka-obecna-7970632

Foto: Lucie Kafková

 

Rehek zahradní

Hnízdí v dutých stromech a výklencích zdí. Samička je hnědá.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/rehek-zahradni-7970637

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček


Slavík obecný

Zpívá ve dne i v noci obvykle dobře skrytý v husté vegetaci. Vyniká zpěvem, který je neobyčejně složitý. Při svém zpěvu střídá flétnové tóny, vydává silný tlukot, hvízdá i kloktá.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/slavik-obecny-7970644

Foto: Miloš Kovář



Sojka obecná

Příbuzná strak a vran. Živí se hlavně semeny a plody, ale též hmyzem a jinými drobnými živočichy. Na podzim si zahrabává do zásoby množství žaludů. Je plachá, často slýcháme její poplašné volání.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/sojka-obecna-7970797

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Foto: Honza Pánek

 

Stehlík obecný

Pestrobarevný ptáček žijící a hnízdící obvykle ve skupinách. Živí se semeny, v zimě se stehlíci spojují do velkých hejn. V letošní zimě byli častými hosty na krmítku.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/stehlik-obecny-7970647

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

 

Strnad luční

Z vrchu těla je šedohnědý a tmavě čárkovaný, zespodu bělavý, s tmavými čárkami na hrudi a bocích. Při krátkých přeletech nechává svěšené nohy. Zpívá z vyvýšených míst. Zpěv tvoří zrychlující se cikciktrilililil.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/strnad-lucni-7970651

Foto: Luboš Vaněk



Strnad obecný

Má zlatožlutou hlavu a hruď a rezavý kostřec. Volá vysokým „cí, cí, cí“. Mnohdy v hejnech. Spíše ve volné krajině s křovinatým porostem. Bude rád za znovu rozorané meze.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/strnad-obecny-7970653

Foto: Luboš Vaněk

 

Strnad rákosní

Ozývá se ostrým krátkým zpěvem. Sedává na špičkách stébel nebo větviček a vytrvale prozpěvuje. Hnízdí v rákosí či vrbách na mokřadních loukách. Potravu jako semena nebo malé plže sbírá na zemi a hmyz umí chytat i v letu.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/strnad-rakosni-7946793

Foto: Miloš Kovář



Střízlík obecný

Žije v lesích, parcích a starých zahradách. Nejaktivnější je za šera. Nejraději hrabe na zemi v listí. Hnízdo si staví v hustém křoví. Má tmavý ocas.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/strizlik-obecny-7970808

Foto: Luboš Vaněk



Sýkora babka

Méně častá sýkora. Žije v poděbradských lesích, kde využívá menší stromové dutiny s malým vletovým otvorem. Tím se vyhýbá konkurenci jiných větších sýkor. Nehnízdí ani moc v ptačích budkách. Známe ji ale dobře ze zimních krmítek.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/sykora-babka-7946724

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček



Sýkora koňadra

Všestranný a konkurenceschopný pták a nejčastější host na krmítku. Je nebojácná. Živí se hmyzem a semeny. Vyskytuje se v celé Evropě.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/sykora-konadra-7970812

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Foto: Petr Vreštiak

Ozývá se hlasitým „cicibé.“ Hnízdí v lesích, parcích i zahradách, ve výklenku na budově, nebo poštovní schránce. Je úžasně přizpůsobivá. Sýkory se hmyzem živí i v zimě, kvůli čemuž mohou mít problémy s nalezením dostatečného množství potravy a velké množství jich přes zimu uhyne. Lze jim pomáhat např. budováním napajedel a budek, případně zimním přikrmováním. K přikrmování jsou vhodná olejnatá semena – například semena lnu, slunečnice, jádra ořechů, tykví, jablek apod.

Foto: Hana Erlebachová

 

Sýkora modřinka

Menší a hbitá sýkora krmící mláďata hmyzem. V zimě její potravu tvoří zejména semena, která louská pomocí krátkého, ale silného zobáčku. V zimě si také umí vyšťourat hmyz ze stébel rákosu. V zimě se u nás počty modřinek zvyšují o ptáky ze severní Evropy.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/sykora-modrinka-7970815

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček


Sýkora uhelníček

Sýkora s velkou bílou skvrnou v týle. Hnízdí v dutinách jehličnatých stromů nebo v zemních norách. V budkách se usazuje vzácně. Ozývá se tichým „sissi“ nebo cvrčivým „sirr“.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/sykora-uhelnicek-7970821

Foto: Miloš Kovář



Šoupálek dlouhoprstý

Šoupálci šplhají obratně po kmenech stromů a vyzobávají hmyz z kůry. Po dosažení vrcholu stromu pták slétá na úpatí dalšího a začíná znovu šplhat vzhůru. Tímto způsobem urazí za den šplhem až tři kilometry.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/soupalek-dlouhoprsty-7946730

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček



Špaček obecný

Známý a hojný pták, sdružující se na konci léta do početných hejn. Jeho potrava je rozmanitá. Kromě brouků a larev hmyzu požírá rád třešně a na Moravě je pohromou vinic. Má pestrý zpěv a napodobuje zpěv různých jiných ptačích druhů.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/spacek-obecny-7970802

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

Na podzim a v zimě má kovově lesklé peří s drobným bílým perlováním. V létě je duhový. Obsazuje ptačí budky v zahradách. Po vyhnízdění tvoří velká hejna.

Foto: Luboš Vaněk

 

Ťuhýk obecný

Jeho oblíbeným místem jsou vřesoviště, louky či jiná místa s keři. Vysedává na vyvýšených místech. Je dobrý letec, který dokáže setrvat v letu na místě.

Hlas: Ťuhýk obecný | Témata (rozhlas.cz)

Foto: Luboš Vaněk



Vlaštovka obecná

Má rozeklaný ocas a skořicové hrdlo. Hnízdo, otevřenou misku, si staví z bahna a slin nejraději tam, kde se chovají domácí zvířata. Živí se létajícím hmyzem

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/vlastovka-obecna-7970655

Foto: Luboš Vaněk


Vrabec domácí

Má černou kravatu a šedou hlavu. Žije všude kolem lidských obydlí je neobyčejně rozšířený. V poslední době začíná ubývat.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/vrabec-domaci-7970827

Foto: Luboš Vaněk



Vrabec polní

Má kaštanovou hlavu a na lících černou srpovitou skvrnu. Je vzácnější než vrabec domácí. Živí se semeny.

HLAS: https://temata.rozhlas.cz/vrabec-domaci-7970827

Foto: Luboš Vaněk

 

Vrána šedá

Z největší části je šedá, černou má jen hlavu, náprsenku, křídla, ocas a nohy. Dovede napodobit lidský hlas. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/vrana-obecna-7946759

Foto: Hana Erlebachová

 

Žluna zelená

Datlovitý pták, který se živí převážně mravenci. Zejména brzy ráno ho můžeme pozorovat v našem parku, jak na zemi vyhledává potravu. Hrabe díry v zemi, odhrnuje sníh nebo vytrhává mech ze štěrbin dlažby, aby našel svou kořist.

Hlas: https://temata.rozhlas.cz/zluna-zelena-7970835

Foto a text: PaedDr. Zdeněk Souček

 

 

Použité zdroje:

Nový průvodce přírodou 1994

Wikipedie.cz

https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/konflikty-ptak-clovek/ptaci-a-skla/

https://temata.rozhlas.cz/priroda/ptaci

https://www.xeno-canto.org/

 

Další inspirace k tématu ptáků:

Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea Praha

http://krouzkovaniptaku.cz/

ptačí oblast Rožďalovické rybníky

https://www.rozdalovickerybniky.eu/

ptačí oblast Žehuňský rybník – obora Kněžičky

https://zehunskyrybnik.webnode.cz/

Česká společnost ornitologická (ke stažení i výukové materiály pro školy, pracovní sešity atd.)

https://www.birdlife.cz/

veřejná databáze pozorování ptáků (po registraci může každý zadávat svá pozorování)

https://birds.cz/avif/

projekt jaro ožívá (pozorování jarních navrátilců, vhodné i pro děti a školní kolektivy)

http://www.springalive.net/cs-cz